Kalendář

Po Út St Čt So Ne
30 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31 1 2 3

Svátek

Svátek má Jana

Aktuální počasí

Počasí dnes:

24. 5. 2018

bo

Bude polojasno až oblačno, místy přeháňky nebo bouřky. Denní teploty 22 až 26°C. Noční teploty 14 až 10°C.

Přehrát/Zastavit Další

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 3
DNES: 67
TÝDEN: 1226
CELKEM: 309438

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Historie

 

Období nejstarší

Učitelé:

       V Palackého Dějinách národa českého v Čechách a na Moravě je uvedeno, že  "dne 9.září  1407 dosadila universita Pražská na školu v Bezně učitele nejmenovaného."  Jeho pokračovatele lze vysledovat ze zápisů v matrice fary v Bezně. Tuto matriku počal psát r.1650 kantor Jan Lanč Krumlovský. Jeho nástupcem se stal v r. 1653 Václav Fríd. V r. 1657 je v matrice uveden jakýsi "Pavel", který se uvádí jako "družba" na svatbě v Sovínkách. V roce 1659 byl kantorem v Bezně Šimon Fabian Šebastian Radnický, jeho nástupcem se stal v roce 1667 Samuel Pelikán Mělnický z Mělníka. Za jeho působení je mimovolně uveden doklad o škole v Bezně a to následujícím zápisem v matrice : "Dne 11. února 1673 křtěna dcera Salomena Rozálie narozena ve škole v místě výsadním, ze svobodných rodičův".
        V letech 1684 - 1716 v Bezně působil Karel Fojta Hoštěcký, Václav Zeidler Červenka a ještě jednou Karel Fojta Hostěcký. Od roku 1716 byl kantorem v Bezně Míchal Koberu, který zemřel roku 1720. Dále je bílé místo a až v roce 1728 je zmiňován Vojtěch Fridrich a v roce 1731 Ignác Laurentius Dohnal - ludimagister. Od roku 1732 byl kantorem v Bezně Jiří Vancl. Kantorské povolání vykonával 17 let: "Když pak se mu úřad tento znechutil, oddal se řemeslu krejčovskému". Tento citát svědčí o skutečnosti, že učitelské povolání bylo vždy spíše osvětové poselstvo než výdělečná činnost.
       V roce 1749 dostal takto uvolněné místo strenický ludirektor Daniel Vrba, jeho syn Josef byl u něho preceptorem a po smrti otce převzal jeho místo. Za pomocníky u něho byli: František Seidl z Rychnova, od roku 1783 Jan Kulmon a od téhož roku František Mikeš. Po smrti Josefa Vrby 1808 obdržel místo učitelské v Bezně strenický učitel Josef Vlach. Pocházel z učitelské rodiny v Liblicích a liblická vrchnost mu pomohla v roce 1791 absolvovat učitelský kurz v Praze. Pomocníky u něho byli: v roce 1810 Václav Kulmon, od roku 1817 Jan Žák a v roce 1823 Václav Dubský.
       Po smrti pana učitele Vlacha v roce 1841 se stal učitelem v Bezně strenický učitel Josef Vrba. Podučitelem u něho byl František Hradecký a ve stáří pak zastával učitele Vrbu podučitel František Sklenář, později učitel v Borku u Mělníka. Když učitel Josef Vrba v roce 1866 zemřel, zvolil školní výbor dne 24. března 1867 za učitele Václava Vaňka.

Školní budova:
     Bylo to stavení dřevěné a stálo v místech dnešního č.p. 63 (radnice). To bylo nahrazeno jednotřídní zděnou budovou. V roce 1807, při opravě školní budovy byla přistavěna druhá třída. Dne 4. dubna 1863 započala výstavba  nové školní budovy a 4. října téhož roku se v ní započalo vyučování.

Žáci:
     Školu navštěvovali žáci z Bezna, Sovínek, Nemyslovic, Malé Doubravice - Doubravičky, Velkých a Malých Všelis. V roce 1863 bylo zapsáno v první třídě 173 žáků a v druhé třídě 127 žáků. Chodili-li by všichni zapsaní do školy poctivě, těžko by se do ní vešli. Skutečnost však byla jiná. Přes skutečnost, že od roku 1778 platí Tereziánský patent o povinnosti školní docházky, mnozí rodičové školní docházku svých potomků podceňují a to z nejrůznějších důvodů.
     Dříve než se začneme zabývat dalším obdobím, dovolte, abych uvedl jaké bylo služné učitele v Bezně v roce 1816.

  •  Deputát od vrchnosti bezenské : 2,25 měřice pšenice, 9 měřic žita, 2,25 měřice, 1,5   měřice hrachu, 15 lt sýra, 60 lt soli, 4 sudy a 2,25  vědra piva. 

  •  Od vrchnosti sovínské a všeliské po 1 korci pšenice a 1 měřici žita.

  •  Posnopné: 1 mandel a 7 snopů pšenice, 1 mandel a 6 snopů žita.

  • Od obcí: 3 korce a 1 věrtel pšenice a 3,25 korce žita.

  • Na penězích: 40 zl. od vrchnosti, 12 zl. ze záduší a 24 zl. z nadace Vokounské.

  • Bezenští poddaní sobotáles naplatili. Místo něho měl učitel výše uvedený deputát.                                

    Václav Vaněk se přistěhoval do Bezna 15. ledna 1868 a svým obětavým působením začal tvořit novou historii školy, jež je podrobně popisována ve školní kronice. Od nástupu Václava Vaňka jsou vedeny školní kroniky až do současnosti a jsou k dispozici a k nahlédnutí případnému zájemci v ředitelně školy.
        Václav Vaněk působil v Bezně od roku 1868 až do roku 1896. Od září 1896 odchází na zasloužený odpočinek po 43 letech trvající školní práci. Odstěhoval se do Turnova ke svému otci.
    V době jeho působení byla škola rozšířena o třetí třídu a školní kabinet. Školu navštěvovalo 200 až 240 žáků.
       1. září 1896 se ujal vedení nový řídící učitel František Seidl. Na zdejší škole již působil jako podučitel i učitel a v posledních osm let byl řídícím v Mladé Boleslavi. Bezenskou školu řídil až do roku 1922, kdy nastoupil zdravotní dovolenou.
        Dne 4. září 1904 byla vysvěcena a slavnostně otevřena nová školní budova č.p. 154 ( dnes obecní úřad). Školu navštěvovalo 200 - 220 žáků.
       V roce 1922 řídící učitel František Seidl odešel na zdravotní dovolenou a zastupujícím řídícím učitelem se stal Josef Švorc. V témže roce bylo vypsáno místo definitivního řídícího učitele na škole. Přihlásilo se 5 uchazečů. Vybrán byl Jaroslav Kouba, učitel z Mladé Boleslavi. Jaroslav Kouba řídíl školu až do roku 1931, kdy nastoupil na zdravotní dovolenou. Škola byla čtyřtřídní a navštěvovalo ji 159 žáků. Ve školním  roce zastupuje 1931/32 zastupuje nemocného řídícího učitele Jaroslava Koubu slečna učitelka Josefína Spěšná. Jaroslav Kouba zemřel v prosinci 1931.
         Ve školním roce 1932/33 onemocněla zastupující ředitelka slečna Josefína Spěšná a řízení se ujímá nejstarší člen učitelského sboru Oldřich Jeník. Později i on odchází na zdravotní dovolenou a střídá jej opět slečna Spěšná. Škola je pětitřídní a počet žáků není uveden.
           Ke konci školního roku 1931/32 došlo k významné události, jež předznamenává řízení měšťanské školy v obci. Dovolím si ocitovat kroniku:
"Na konci školního roku 1931/32 konány byly, jako každoročně, zápisy žáků do měšťanských škol v Mladé Boleslavi. Žactvo z obcí vzdálenějších od Boleslavě více než 4km, bylo odmítáno (ve smyslu zákona z r. 1922). Samozřejmě, že i žáci ze zdejší obce. Žactvo bylo vyjímečně přijato pro rok 1932/33 s podmínkou, že obec zaplatí školní radě mladoboleslavské obnos za dítě 100Kč. Obec byla tedy nucena peníz tento složiti. Tento postup vyvolal v občanstvu nemylý rozruch a opět dostala se do popředí myšlenka postaviti zde obvodovou školu měšťanskou. Místní školní rada bezenská vyslovila se jednomyslně, aby měšť.šk. v naší obci byla zřízena. Rovněž i obec. zastupitelstvo bylo pro zřízení této školy. Jelikož není dosud v platnosti zákon o újezd. obvodových měšť. šk., jednalo se zastupelstvu o finanční úhradu a o to, zda  sousední  obce dobrovolně přispějí na stavbu. Na neděli 25. září, 1932  svolána informační schůze na "Šmerhov". Ke schůzi dán podnět z Bezna a pozván p. okr. šk. insp. Karel Sellner, jako hlavní řečník a informátor".
        Na konci školního roku 1932/33 by zemským školským radou v Praze jmenován definitivním řídícím učitelem Oldřich Jeník. Při této příležitosti si dovolím ještě jeden citát z kroniky,  který svědčí o tom, že tehdejší učitelstvo mělo i veřejné zastání, jež jistě přispívalo i k jeho dobrému společenskému postavení. "Definitivním říd. učitelem byl zem. šk.  radou v Praze jmenován, místní učitel, Oldřich Jeník. Proti jeho jmenování poslala protest obec Sovínky a to k okr. šk. radě. Protest zaslalo obecní zastupitelstvo. Z Bezna byl zaslán okr. šk. výboru do Mladé Boleslavě a zem. šk. r. do Prahy anonymní protest proti jmenování uč. Oldřicha Jeníka  říd. uč. v Bezně. V anonymu zjistil okres. šk. výbor p. čet. strážmístra Frant. Vítka z Bezna. Při předvolání na okresní šk. výbor pan Vítek odvolal písemné urážky, kterých se dopustil na učitelstvu vůbec a na uč. Ol. Jeníkovi zvláště".
        Ve školním roce 1933/34 jsou patrny neshody ohledně placení školného v měšťanských školách v Mladé Boleslavi.  Cituji: "Žáci, jdoucí do měšť. školy jsou sepisováni a za každého žáka jest dle platných nařízení povinna obec platit M.Š.R. v Ml. Boleslavi Kč 100,- co příspěvek na pomůcky a rodiče pak Kč 80,-, co školné. 27. května 1934 byly svolány M.Š.R., aby na schůzi konané v Ml. Boleslavi se dohodly s M.Š.R. mladoboleslavskou stran příspěsku na děti. Ke schůzi pozváni i zást. jednot. obcí. Poplatek 100,- Kč byl tam přijat. Místní obec nechce však převzít povinnost platit 100,- Kč ze svých příjmů a dohaduje se s rodiči, aby tito sami taxu zaplatili."
        Ve školním roce 1934/35 je opět zmínka o mešťanské škole. "Obecní zastupitelstvo v Bezně podalo žádost k okresnímu školnímu výboru v Mladé Boleslavi, aby v místě bylo sídlo obvodu měšť. školy újezdní a uvolnilo se platit příslušnou úhradu.
            V následujících letech, tedy 1935/40 zůstává škola čtařtřídní a počet žáků se pohybuje od 160 do 170. Podrobně jsou popisovány historické události let 1938, 1939 a 1940. Školním rokem 1938/39 končí první kniha školní kroniky, jejímž zakladatelem byl pan řídící Vaněk.

            Druhá kniha začíná podivně. Zápis školního roku 1939/40 je psán tiskacím písmem, začíná zápisem: "1.9.1939 vypukla válka Říše s Polskem" a následující dva listy jsou evidentně vyříznuty.
            Ve školním roce 1940/41 se vrací rukopis řídícího Oldřicha Jeníka. Škola je šestitřídní se 160 žáky.
              Ve školním roce 1945/46 klesl počet žáků na pouhých 100. Úbytek žáků byl způsoben tím, že děti od pátého ročníku chodí do měšťanské nebo střední školy. Mnoho dětí přesídlilo s rodiči do pohraničí. Od počátku školního roku odešlo z Bezna 30, ze Sovínek 18 rodin.
                  Pisatel kroniky věrně a podrobně popisuje děje válečné i poválečný vývoj. Tímto obsahem se však nebudu zabývat, neboť sleduji jen vývoj školství.

Měšťanská škola V Bezně
O zřízení měšťanské školy usilovalo Bezno již od roku 1932. Teprve ve školním roce 1947/48 školní rada v Praze výnosem z 25. srpna 1947 č. II/2 - 4305/4 ai 1946 přihlížejíc potížím, které musí překonávati žactvo z Bezna a okolí při návštěvě sousedních měšťanských škol, svoluje k tomu, aby na dobu, než bude rozhodnuto o zřízení samostatné měšťanské školy, byly pro žactvo zatímní pobočky při měšťanských školách v Mladé Boleslavi od 1. září 1947 dislokovány v Bezně. Po otevření školy docházeli do ní žáci z Bezna, Sovínek, V. a M. Všelis, Nemyslovic, Niměřic, Hor. a Dol. Cetna. Žáci ze Strenic, Jizer. Vtelna a Chotětova nadále docházeli do Mladé Boleslavě.
         Zemská školní rada v Praze výn. č. 4305/13 ai 21.XII. 1947 stanovila újezd měšťanské školy, který činí obce: Bezno, Sovínky, Nemyslovice, Velké a Malé Všelisy, Chotětov, Strenice, Dolní a Horní Cetno a Niměřice. Jizerní Vtelno bylo z újezdu vyňato. Měšťanská škola byla umístěna v bývalé obecné škole (Radnice) a jedna třída v budově současné obecné školy v č. 154. Vedením nově zřízené měšťanské školy byl pověřen odborný učitel při I. měšť. škole dívčí v Mladé Boleslavi Josef Miler.
         Od roku 1947 jsou v Bezně dvě školy, obecná škola řízená ředitelem Oldřichem Jeníkem a škola měšťanská, řízená Josefem Milerem. Také školní kroniky jsou paralelně psány až do roku 1953.
           Zákonem ze dne 24. dubna 1953 mění se dosavadní organizace škol. Nová školní soustava zavádí jako základní typ povinnou osmiletou střední školu pro mládež od šesti do čtrnácti let, poskytující mládeži základní všeobecné vzdělání potřebné pro povolání, pro odbornou školu nebo vyšší školu. Školním rokem 1952/53 tedy končí obecná (národní) škola. Končí i její kronika. Ředitel Oldřich Jeník se stává řadovým učitelem osmileté střední školy.
        Školní rok 1953/54 je prvním rokem osmileté střední školy. Ředitelem školy je jmenován Josef Miler. Škola má sedm tříd, 231 žáků. Jen pro zajímavost uvedu některé počty : 2. tř. 39 žáků, 7. tř. 42 žáků, 8. tř. 40 žáků.
Až do roku 1959 řídí školu Josef Miler. Na začátku školního roku 1959/1960 dochází k velké změně v učitelském sboru. Šest učitelů včetně ředitele je přeloženo na různé školy v okrese a ředitelem je jmenovám Alois Harsa a zástupcem ředitele Josef Tvrzský.
Toto složení trvá jen krátce a 18. března 1961 nahrazuje ředitele Harsu nově jmenovaný ředitel Vladimír Vála. Za jeho působení byla 3. září 1967 slavnostně otevřena nová škola čítající tři pavilony propojené jen zastřešenou pergolou. Jeden pavilon byl hospodářským zázemím s vývařovnou, jídelnou a kotelnou. Zbývající dva čítaly dvanáct učeben a sociální zařízení. Zcela se zapomnělo na šatna a kabinety.
            Pan ředitel Vála řídil školu až do roku 1972, kdy na školu přichází nový ředitel pan Miloslav Bělonožník, který školu řídil do roku 1986. 
        V květnu 1986 byl slavnostně otevřen čtvrtý školní pavilon. Škola již delší dobu nastačila kapacitou. Počet žáků v té době přesahuje tři sta a druhý stupeň vzdělává i žáky z Dětského domova v Krnsku. Vyučovalo se v budově "Radnice" a ve školní jídelně. Pavilon vyřešil nedostatek pracoven, ale i při této přístavbě se navyřešil problém šaten. Pavilon nebyl ani stavebně připojen k ostatním a nebyl dořešen přechod žáků v době vyučování.
               V červenci 1986 byl jmenován ředitelem školy Mgr. Jaroslav Vavřina. Aby se v novém pavilonu mohlo zahájit od 1. září vyučování, bylo třeba ještě o prázdninách vybudovat provizorní šatny. Kovové klece promptně vyrobilo a dodalo KOVODRUŽSTVO Strenice. Přechod žáků do pavilonu byl řešen návleky na obuv. Tato opatření přispěla k tomu, že se v následujícím roce řeší, ve spolupráci s MNV, stavební připojení nového pavilonu a uzavření pergol. Tady je třeba ocenit příkladnou spolupráci rodičů, kteří o sobotách stavební práce provedli bez nároku na mzdu, či jiné ocenění. V roce 1988 bylo rozhodnuto řešit zatékání  do budov postavených v roce 1967 a to střešními nástavbami. Akci financoval MNV a stavební prace provedly "Vojenské stavby" Praha. Za sobotními akcemi, které pokračovaly úpravou školního hřiště a přípravou oplocení pozemku stálo aktivní rodičovské sdružení. Tato organizace uspořádala v roce 1987 první školní ples. Učitelé zdejší školy patřili k průkopníkům výpočetní techniky a jejím využitím pro žáky. Od zájmové práce v kroužcích jsme se postupně propracovali k první počítačové pracovně. V roce 1989 byly tyto pracovny jen v Mladé Boleslavi, Mnichově Hradišti, Benátkách nad Jizerou a v Bezně. Postupně byla původní PMDčka s "mánesovskou" obrazovkou nahrazena modernějšími PC 486 a v roce 2002/2003 jsme získali kompletní počítačovou pracovnu s připojením na internet (akce MŠMT - AUTOCONT Liberec).

Ředitelé školy počínaje řídícím Václavem Vaňkem

 

Václav

Vaněk

1877 - 1896 

19let

František

Seidl

1896 - 1922

26 let

Josef

Švorc

1922 - 1923 

1 rok

Jaroslav

Kouba

1923 - 1931

8 let

zastupující

učitelé

1931 - 1934

3 roky

Oldřich

Jeník

1934 - 1939

5 let

nedopsáno

 

1939 - 1940

1 rok

Oldřich

Jeník (obecná škola)

1940 - 1953

13 let

Josef

Miler(měšťanská škola)

1947 - 1953

6 let

Josef

Miler(osmiletá stř.škola)

1953 - 1959

6 let

Alois

Horsa

1959 - 1961

2 roky

Vladimír

Vála

1961 - 1972

11 let

Miloslav

Bělonožník

1972 - 1986

14 let

Mgr. Jaroslav

Vavřina

1986 - 2006

20 let

Mgr. Květa

Srbková

2006 - souč.

 

 


                                                     Tuto stránku zpracoval Jaroslav Vavřina